O MĚ

Jmenuji se Jana Glozová a jsem malířka. Vystudovala jsem vysokou školu Art Design Institut v Praze, ateliér Umělecké dílo v prostoru u Miloše Šejna a Intermédia u Ireny Jůzové. Narodila jsem se v Kladně v roce 1995. Žiji na venkově ve starém mlýně u rybníka, s velkou zahradou, která v sobě schovává příběhy své dalekosáhlé historie jako tajnou kroniku. V obrazech zachycuji své prožitky z procházek v přírodě, inspiraci čerpám z každodenních dnů a osobních vzpomínek, které se mi v hlavě mění v malé barevné filmy. Příroda je mým největším učitelem kompozice a nekonečným zdrojem tvořivé energie, něco jako kouzelný ateliér pod širým nebem. Mým oblíbeným tématem je rákosí s lekníny, které pro mě představují symbol ukrytého ráje a vnitřního bohatství. Proto také obrazy nesou pohádkové jméno Královské Lekníny.  Dalším mým oblíbeným tématem a prvkem je práce s hliníkovým plechem v obrazech. Baví mě vystřihovat tvar leknínu z plechu, protože hliník do obrazu vnáší a napodobuje prvek vody, jako by se hladina jezera rozhodla stát se kovovou. Vyhovuje mi jeho hladký povrch, odraz světla a technické možnosti, které umožňují kombinovat malbu s jemnými reliéfy a strukturami. Díky tomu mohou obrazy působit živěji, proměňovat se podle úhlu pohledu a zářit v různém osvětlení, jako kdyby měly vlastní nálady. Stříbrný plech v obrazech někdy připomíná mimozemská plavidla. Moje plátna se tak stávají dialogem mezi naší planetou Zemí a jiným, dosud neprobádaným vesmírem, kde se lekníny možná domlouvají s hvězdami. Moje tvorba je dynamická, intuitivní a expresivní, vizuálně může připomínat dětskou tvorbu – svobodnou, hravou a bez hranic. Lekníny jsou jako křupavé sušenky rozházené po hladině jezera, jako by si voda dělala tajnou svačinu. Stačí se zadívat a v tichu je slyšet, jak jemně chroupou v rytmu šplouchání vln a zvou k vlastnímu snění.

Velikou, až magickou hodnotu vidím v dřevěných hoblinách či pilinách, které také používám jako dekorační prvek na obrazy. S pomocí pilin a akrylové pasty mohu vytvářet 3D efekty, díky nimž obrazy vystupují do prostoru a získávají novou hloubku, jako by z plátna chtěly vyskočit na procházku. Obrazy jsou harmonicky laděné, vyjadřují pozitivní emoce a nálady a zvou k vnitřnímu zklidnění i radosti z objevování detailů, které se v nich schovávají jako malé poklady. Fascinuje mě detail – struktura a vůně pilin, písek, šum rákosí ve větru, lom světla na hladině rybníka a prchavý moment západu slunce. To jsou stavební kameny mých děl, ve kterých se obyčejné okamžiky proměňují v osobní, poetické světy, kde má každý stín, odlesk i šustnutí svůj vlastní příběh.